Jaroslav Hošek

17. 2. 1945 v Kladně
Vítěz kategorie autokros 1982, 1989, 1991, 1995, 2001, 2003

Ačkoli by mohl být dědečkem některých soupeřů, stále má dostatek odvahy, rychlosti a motivace k tomu, aby s nimi bojovat o tituly. V roce 2017 obsadil 18. místo v ME, když bodoval v pěti závodech, a 6. místo v domácím mistrovství. A dokázal to v 72 letech! Stále nemá pocit, že by mladým nestačil. Tak proč už končit? Kondici má stále slušnou, i když o ni v minulosti nijak zvlášť nepečoval. Na trati v tlačenicích stále nemá strach. Jen o auto má možná větší obavu než dřív. Je drahé.

Na statistiky si nepotrpí, ale dobře si pamatuje, že první autokros jel v roce 1974 na dostihovém závodišti v Pardubicích. Seděl za volantem buggy vlastní konstrukce s motorem Wartburg a obsadil druhé místo. Hned následující závod už vyhrál. V roce 1977 se v Poříčí nad Sázavou pořádal první mezinárodní autokros v Československu. Vyhrál Hošek. Při premiéře Evropského poháru obsadil v konečném pořadí třetí (1979) a následně čtvrté místo (1980). Populární disciplína povýšila v roce 1981 na mistrovství Evropy. Kladenský rodák získal v premiéře bronzovou medaili za Willym Rösselem a Aloisem Havlem. Modrá bugina stále důrazněji dorážela na špici. Nevyhrála sice ani jediný evropský závod, ale v roce 1982 v italském Lombardore poprvé vyvezla českého jezdce do vedení v průběžném pořadí mistrovství Evropy. Sáhl po zlatu a jistě si nepřipouštěl, že bude trvat ještě dlouhých 19 let, než se stane jeho majitelem.

Během bohaté kariéry nastřádal Jaroslav Hošek v mistrovství Evropy úctyhodnou sbírku medailí: 1. místo 2001, 2. místo 1982, 1990, 1999, 2002 a 2003, 3. místo 1979 (EP), 1981, 1987, 1989, 1992, 1995, 2000, 2004, 2005, 2006 a 2007. Celkem vyhrál 36 evropských závodů! V domácím šampionátu získal 1. místo 1977, 1978, 1989, 1991, 2001, 2. místo 1990, 1992, 1993, 1995, 1997, 2000, 2002, 2003, 2004, 2005, 2007, 3. místo 1986, 1994, 2006, 2009, 2013. Několikrát vyhrál Pohár národů, mistrovství Evropy družstev. Vítězem Poháru míru a přátelství byl v letech 1985 a 1986. Buginy si vždy stavěl sám a postupně v nich použil motory Wartburg, Renault, Tatra, Porsche, VW, Ford a Audi. To podle toho, jak se měnily řády a také jeho možnosti. Všechny ozdobil trofejemi. Dřív se na každou sezónu stavělo nové auto a ta z kladenské dílny se stala vzorem pro mnohé následovníky. Jaroslav Hošek dlouhé roky určoval trendy autokrosového vývoje. Jeho stroje se staly nejžádanějším autokrosovým zbožím a vyrostla v nich nebo alespoň na jejich základě řada dalších šampionů.

Je jediný, kdo závodí pop celou dobu existence ankety Zlatý volant. Při vyhlášení jubilejního 40. ročníku prozradil, že se připravuje už na 45. sezonu! Jak je možné udržet se po celou dobu na vrcholné úrovni? Neumí to definovat, prostě o tom nepřemýšlí. Nemusel překonávat žádné krize. „Až to jednou přijde, tak prostě skončím. Zatím mě to nenapadlo,“ tvrdí už dobrých dvacet let. Leckdo nesnáší dlouhé cestování za závody. Hošek si řídí většinou sám. I jako mistr Evropy řídil autobus se závodní buginou až do Portugalska. Těší se i na ty nejdelší cesty. Když se zeptáte, proč ostatní dávno skončili a on závodí dál, odpoví: „Nejjednodušší zdůvodnění je, že je to přestalo bavit. Prostě začali dělat něco jiného.“

Nepatří mezi ty, kteří by měli strach, co s volným časem. Má ho tak málo, že ani nejezdí na dovolenou. V zimě byl naposled na horách na svazarmovském soustředění, když bylo víceméně povinné. Když se jezdilo na závody do Španělska, zdrželi se tam pár dní u moře. To byl vrchol lenošení. Zaměstnání se stalo jeho koníčkem. A obráceně: koníček se stal jeho zaměstnáním. Kdyby měl přemýšlet nad dalšími aktivitami, tak budou zase kolem jeho sportu. „Těžko budu zakládat baletní školu nebo výzkum šneků. Jsem schopen dělat i pro někoho jiného. Kluci, kterým pomáhám, mají pěkné výsledky. Ale zatím si to nedovedu představit bez vlastního ježdění,“ říkal už před mnoha lety. „Ani nevím, kolik závodů jsem v životě vyhrál. Nepočítám je. Ale přiznávám, že závodním proto, abych byl nejlepší.“

Kromě šesti Zlatých volantů získal při anketě v roce 2004 také Cenu Zdeňka Vojtěcha za přínos českému motoristickému sportu.